Už roky tvrdím, že pro rodiče dětí školou povinných nejsou Vánoce hektickým obdobím, ale blížící se 1. září, a fanfáry, přípitek a ohňostroj si nezaslouží silvestrovská půlnoc, ale ta poslední zářijová, kdy slavíme, že jsme ten maraton rozvrhů, kroužků, poplatků a časových harmonogramů přežili. O rodičích více dětí to platí dvojnásob.
Proto nepřekvapí, že takového rodiče či pěstouna potěší, když se vše zaběhne k radosti nejen jich samých, ale hlavně dětí, že na škole prospívají, mají kamarády, zkrátka, že se jim občas sice nechce, ale celkově je škola dobrá věc.
V loňském roce jsme vám dali v jednom z článků vědět, že máme v dětském domově dívku Veroniku, která má nadání pro kresbu a přála by si dostat se na střední školu, kde by mohla svůj talent dál rozvíjet. Začala navštěvovat kroužek malování Malířská Veverka naší Martiny Pupcsikové, která jí následně pomohla podat si přihlášku na Střední školu designu a řemesel v Kladně a spolu s Renátou Kaiserovou, akademickou malířkou působící v Kladně, ji začala systematicky připravovat na přijímací zkoušky a talentovky.
Byli jsme strašně rádi, že se to povedlo. Veronika byla přijata a my jsme věděli, že pro ni končí jedno období a začíná další. Střední škola je velký přelom, člověk vlastně dlouho neví, jestli byla volba správná. Dítě se dostává do nového kolektivu, musí se naučit trochu jinak myslet, učit se a zpracovávat informace. Zároveň sem přichází v období puberty, kdy je tak občas trochu obtížné úplně všechno.
Proto jsou dospělí moc rádi, když pozorují, že dítě kvete, chodí do školy rádo, má přátele a daří se mu, až na nepravidelné výkyvy, dobře. A teď se radujeme i my, protože jsme dostali zprávu, jak se na vysněné škole daří i naší Veronice.
Má za sebou první pololetí a v ruce první pololetní vysvědčení. Období, kdy zjišťovala, jak to na škole chodí, zda se rozhodla dobře a plní se její představy, překonala na jedničku. Mnoho jedniček 😀
„Veronika má za první pololetí vyznamenání,“ napsal nám její třídní učitel, pan Michal Šrámek. „To vypovídá, že je výborná studentka. Pan Brynda jí chválí za cit pro barevnost. V praxích je také pracovitá a má aktivní přístup k úkolům. Chování je bezproblémové, ve třídě je oblíbená a ostatními hodnocena jako hodná holka. Za 1. pololetí zameškala jen 22 hodin. Působí na mě jako pohodová holka.“
Petra Erguvanli, projektová manažerka Odrazový můstek k životu, se šťastně usmívá: „Jsme za to moc rádi a opravdu hluboce vděční. Veronika má odstartováno, udělala velký krok na cestě do života a my věříme, že se jí i nadále povede takhle skvěle!“
Autor: Zuzana Šrámková
