V současné době nemohou obyvatelé domovů pro seniory a děti v dětských domovech přijímat návštěvy, a navíc mohou chodit ven jen v omezeném režimu a organizovaným způsobem.
Již jsme informovali o online kanálu a videích, která jsme vytvořili pro „naše“ děti i seniory. Přemýšleli jsme ale, co můžeme udělat víc, aby se naše babičky a dědečkové necítili smutní a izolovaní? Kvůli mnohdy nedostatečnému technologickému vybavení v domovech pro seniory jsme se k nim nemohli dostat přes internet. Mohli jsme jim ale alespoň napsat nebo nakreslit pohlednice. A i tak zdánlivě nepatrná věc jako pohlednice s fotografiemi a pěkným pozdravem může zahřát osamělé srdce.
Tak jsme se do toho pustili!
A fungovalo to – tady je důkaz:
Babička Maruška z domova pro seniory v Žatci, kterou jsme pravidelně navštěvovali s dětmi z nedalekého dětského domova, si dokonce dala tu práci, že nám odpověděla! Na obrázku drží naši pohlednici. Její laskavá odpověď nás opravdu zahřála na srdci:
„Ahoj děvčata, Markéto a její kolegyně,
děkuji Vám za pohled, který mě velice potěšil. Můžu říci, že jsem měla v očích i slzy. Líbila se mi naše setkání a těším se zase na příští. V této době musíme být jen v pokoji. Když je počasí, můžeme být na dvoře domova, ale máme roušky. Také nás mrzí, že nejsou skupinové aktivity a různé akce. Na pokoji stále čtu knížky, sleduji zprávy a jak se to venku vyvíjí.
Přejeme Vám všem zdraví a úspěchy ve škole, až bude zase otevřená.
Babi Kočková“
Dalším skvělým příkladem jsou babičky a dědečkové z domova pro seniory v Unhošti. Děti ze sousedního dětského domova, které je pravidelně navštěvovaly, na ně myslely i v době, kdy už návštěvy nebyly možné, a udělaly jim radost obrázky a dopisy.
Jsou to všechno zdánlivě maličkosti, ale nesmírně důležité, které pomáhají seniorům snášet období izolace a vyrovnávat se s rutinou monotónně ubíhajících dní.
A my jsme opravdu moc vděční, že jim stále můžeme pomoci a rozzářit jim tváře úsměvem.
Autor: Markéta Franke
