Dobrým skutkem k odměne

Petra dobrý skutek se vydařil na jedničku.
Dobrý den jmenuji se Petr, je mi 17 let a studuji na kadeřníka.
Zapojil jsem se do vaší Nadace pro dobrý skutek a můj dobrý skutek byl takový, že jsem ostříhal kluky z dětského domova z České Kamenice.

- Diana Feriová – se rozhodla, že pomůže pomoct handicepovanému člověku.
Diana byla na pobytu doma a pomohla pánovi na vozíku do výtahu, podržela dveře.

- Adéla Demeterová 14 –pomohla uklízečce ve škole .
Adél pomohla ve škole paní uklízečce, když viděla, že se rozbilo sklo, pomohla to posbírat a uklidit. Adéla pomáhá ze vším i tetám v DD.

- Kuba Filip Demeter 8 – Rozhodl se že tátovi namaluje obrázek.
Kuba namaloval tátovi pandu, tátovi to udělalo velkou radost .

- Denis Pohlodko 12 – Pomohl nové tetě na noční.
Denis pomohl tetě, která je v domově jako výpomoc,sesbírat ručníky. Když přišla do práce, už jeměla sesbírané a roztříděné. Poté jí ještě pomohl dalšíma věcma.

- Brian Pohlodko 10 – Pomohl kamarádovi ve škole
Brian celý den pomáhal spolužákovi, nosil mu tašku, připravil učení na hodinu a pomohl s látkou které nerozuměl vysvětlit. Jednalo se o vlastivědu.

- Vojtěch Staněk 17 – Rozhodl se, že pomůže tetám.
Vojta je velmi nápomocný celý rok, je to velký gentlamen. Nedávno pomáhal dobrovolně na sbírce potravin. Nenechá žádnou tetu nosit něco těžkého. Vojta má velkou pochvalu. Dělá dobré skutky každý den, říka jeho teta.

Adam nám poslal spousty fotografií a vlastnoručně psaný dopis.

Dopis od Adama
Chtěl jsem udělat radost lidem, kteří jsou nemocní. Naučil jsem se odlévat sádrové formy andělíčků. Po stvrdnutí jsem andělíčky opatrně vyndal z formy a nechal pár dní vyschnout. Po vyschnutí jsem andělíčky dárkově zabalil. Dnes jsem předal 23 andělíčků Mgr. Marii Konvalinkové, která andělíčky předá rodinám nemocných lidí.

Ladislav jeho slib splnil. Napsál nám jak vše probíhalo a doložil i fotografie.

Ladislava dopis
Dobrý den můj dobrý skutek probíhal tak, že jsem upekl buchtu a strejda zavolal do domova důchodců a zeptal se jestli mohu přinést buchtu a oni řekli ano, tak jsem počkal než půjdu s mámou na vycházku a s ní jsem buchtu donesl a předal do domova důchodců.U tohoto dobrého skutku jsem se naučil: 1.péct 2.že je dobré pomáhat lidem.

Svůj dobrý skutek splnil a telefon si rozhodně zaslouží.

A co se u toho naučil??

Dobrý den naučil jsem se toho hodně. Co jsem se naučil se mi bude hodit, když mi to ještě pujde tak budu dál malovat z pozdravem Maksym Turcanu

Takto probíhal dobrý skutek očima Daniela (10 let).

První seznamovací návštěva proběhla začátkem října. Vyčistili jsme morčátka, seznámili jsme se s pejsky. Vyslechli smutné příběhy, ale také jsme měli možnost, vidět jak se cvičí psy. Byl to pro nás nezapomenutelný zážitek, proto jsme se rozhodli navázat s útulkem dlouhodobou spolupráci. Další týden jsme už měli nasazené rukavice, v jedné ruce štětec a v druhé barvu. Společnými silami jsme natřeli část plotu. Domů jsme odjížděli se skvělým pocitem, že jsme pomohli někde, kde je to potřeba. Tohle nebyla naše poslední návštěva. Rozhodně se sem budeme pravidelně a rádi vracet.

Sám staroušky oslovil, po té jim pomáhal číst drobná písmenka na zboží, nakládal a vykládal zboží u pokladny a nákup odnesl Vlastikovi k autu a Bohunce až domů.
Mireček nám zaslal krásné video.

Karolína úkol splnila, poslala nám dopis i krásné fotografie.
Dobrý den,
jmenuji se Karolínka Bílá a malovala jsem obrázky a psala dopisy. Já jsem malovala vánoční přáníčka na památku a dopisy, že se jmenuju Kája a že jsem v dětským domově. Taky jsem psala co tady děláme a co jsem si přála od ježíška a co mám ráda a že chodím na kroužky. S tetou jsme vybraly domovy důchodců (z každého kraje jeden) a z každého domova jednu babičku nebo dědečka, kteří nikoho nemají. S tím nám pomohly zdravotní "tety", které v domovech pracují a které jsme oslovily. Chtěla jsem, aby jim udělalo radost, že jim někdo na Vánoce napsal a taky jsem jim napsala, že mi můžou odepsat a budeme si třeba dopisovat dál.
Naučila jsem se, že je krásný když nikoho nemáte, že si na vás někdo vzpomene a že je hezký, že jsem někomu udělala radost.

Samostatně si nacvičili pásmo písniček a tanečků, nakreslili obrázky a přišli udělat seniorům radost. Těm se to tak líbilo, že chtějí další vystoupení od dětí z domova. Koukněte se na krásné vydeo z vystoupení.

Jan nám sám napsal, jak jeho skutek probíhal.

Jmenuji se Jan Garol. Jako dobrý skutek jsem si vybral čtení v domově seniorů. Četl jsem knížku o Šípkové Růžence a jiné pohádky. Po dokončení knížky jsme si povídali. Čtením jsem jim udělal velkou radost a všichni měli zájem o pokračování. Pro mě to by příjemný zážitek.

Jmenuju se Klára a je mi 10 let. Spolu se svou starší sestrou, Janou, žiju v DD Tuchlov.
Naše tety a strejdové, kteří se o nás starají, jsou moc fajn a mám je všechny ráda. Často s námi jezdí na výlety a podnikají s námi spoustu aktivit.
V sobotu 7. října jsme se s tetou Janou a dětmi z naší rodinky vydali do Krupky, kde mě čekala účast na Charitativním běhu Krupkou, který pomáhá teplické nemocnici.
Po prezentaci a slavnostním zahájení jsem se soustředila sama na sebe, rozcvičila jsem se a protahovala. Měla jsem velkou trému.
Po vyhlášení jsem nastoupila s nejmladšími dětmi na start, čekala nás trať dlouhá 2,3 km.
Start jsem zvládla na jedničku s hvězdičkou. Prý se za mnou jen zaprášilo. Aspoň tak to říkala naše teta Jana.
Cíl byl ještě v nedohlednu, když jsem dobíhala holčičku, která byla vyčerpaná, klekla si a brečela, že už nemůže běžet dál.
Zastavila jsem se a holčičce jsem podala pomocnou ruku. Spolu jsme pomalejším tempem pokračovaly po připravené trati směrem k cíli.
Ostatní nás předbíhali. Nevadí. Pochopila jsem význam rčení: ,, Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se."
Cíl už byl na dohled.
Když jsem v dáli viděla tetu Janu a děti z naší rodinky a uslyšela jejich povzbuzování, rozeběhla jsem se z posledních sil do cíle!
Teta Jana mě objala a já se dojetím rozbrečela. Slzy mi stékaly po tvářích. Až když jsem se uklidnila, pověděla jsem tetě, že jsem pomohla holčičce, která byla unavená a bez mé pomoci by asi nedoběhla do cíle.
Teta mě pochválila a byla na mě moc pyšná.
To, že jsem se neumístila mezi prvními, mně líto nebylo. Byla jsem moc ráda, že jsem mohla pomoci tam, kde je to potřeba.

Během listopadu jsem pravidelně chodila na návštěvy do domova seniorů, kde jsem si povídala a vyplňovala volný čas babičkám a dědečkům. Na každé setkání jsme jim připravili malé sladké pohoštění, které jsme s kamarádkami z domova spolu upekly. Babičkám i dědečkům to moc chutnalo a pokaždé nás za to pochválili. Nejvíce jsem si oblíbila dědečka Emila, se kterým byla největší sranda. Vždycky jsme se společně zasmáli. V dobrém skutku budeme pokračovat, protože to vyplňuje volný čas mně i jim. Naučila jsem se, že se ke starším lidem musím chovat hezky a pomáhat jim. Těším se na další návštěvu, hlavně na dědu Emila.

Chci vám napsat o svém dobrém skutku. Chodím za seniory do Diakonie Valašské Meziříčí zatím jsem tam byla 3krat a ještě nějaké návštěvy plánuji. Tety mi vždy pomohly připravit bábovku nebo jinou dobrotu, kterou jsem vzala s sebou. Se seniory jsem seděla ve společenske místnosti a povidali jsme si o jejich životě, když byly mladí, nebo jsem jim četla pohádky od spisovatele Andersena. Jsem ráda, že jsem si zvolila tento dobrý skutek, protože jsem poznala, že i se seniory může být legrace a že se od sebe navzájem máme co naučit.
Doufám, že můj dobrý skutek inspiruje i někoho dalšího a vůbec nelituji, že jsem do toho šla.

Svůj dobrý skutek jsem vykonávala v domove seniorů, který je naproti dětskému domovu společně se svoji sestrou a kamarádkou. Seniorům jsem na první den upekla bábovku a na dalších schůzkách i jablečný štrůdl. S babičkama a dědečkama jsme si povídali a občas jsme i četli pohádky. Tento dobrý skutek se mi moc líbil a budu v něm pokračovat. Další schůzku máme naplánovanou na 12.12., kdy budeme zpívat koledy a společně si užijeme vánoční atmosféru. Nejvíce se mi líbilo, že jsme seniorům zpříjemnili jejich volný čas a navázali nová přátelství. V příloze posílám pár fotek z posledního setkání.

Nakonec vše zvládnul sám, od broušení po lakování stolu a laviček. Mykola, řekl, že se cítil být užitečný a rád pomůže s dalšími projekti v dětském domově.