Aneta je šestnáctiletá slečna z dětského domova v Žatci, která by moc ráda v životě uspěla. Nechce, aby nad ní už dopředu někdo lámal hůl v tom smyslu, že „stejně dopadne jako její sourozenci“. Aneta se vždy dobře učila, ale i kvůli kovidové situaci neměla to štěstí, aby si splnila svůj sen a studovala střední školu, která by ji připravila na vysokoškolská studia.
S Anetou se již třetím rokem potkává naše mentorka Markéta. Ta se snaží, aby měla Aneta šanci vidět a zažít víc, než co jí umožňuje život v dětském domově, a mohla si tak sama utvořit představu o tom, kde a jak chce žít a jak chce jít vlastním životem.
Aneta byla moc vděčná za zkušenost z loňského roku, kde mohla měsíc pracovat v hotelu Adam ve Špindlerově mlýně jako pokojská. Jak se blížily prázdniny, hledala s Markétou možnosti brigády.
Bohužel, sehnat brigádu s ubytováním bylo tentokrát mnohem obtížnější – ale povedlo se! A to díky úžasnému panu starostovi obce Kačice Liborovi Němečkovi.
„Oslovila jsem ho s Anetiným příběhem, a pan starosta dal hlavy dohromady se svými kolegy v obci a přišli s nabídkou: obec potřebuje agilního brigádníka hlavně na zahradnické a další pomocné práce,“ vypráví Markéta. „Tak jsme to zkusili.“
Prvních několik dní bydlela Aneta na zkoušku u Markéty, ale protože byla pracovitá, komunikativní a spolehlivá, nabídla jí obec i ubytování.
„Byla to pro mě spousta nových užitečných zkušeností,“ hrdě přiznává Aneta. „Samostatné bydlení, samostatná starost o vlastní stavování, nakupování, vaření, nebo komunikace s pracovníky obce. Musela jsem úkoly zvládat sama.“
Aneta se zapojila i do komunitního života obce, když pomáhala místím občanům připravovat stravu a občerstvení pro dobrovolníky ve Stebně – obci postižené ničivou červencovou bouří. Našla si nové přátele, nakoukla do života několika kačických rodin, viděla, jak žijí lidé v „normálním“ každodenním životě a čím vším žije běžná obec. Získala i mnoho dovedností a navíc si i vydělala zasloužené peníze.
„Zpočátku jsem měl trochu obavy, jak to bude fungovat,“ řekl při loučení pan starosta Němeček. „Ale Aneta nás překvapila. Odvedla v Kačici velký kus práce, za kterou děkujeme! Budu rád, když zůstaneme v kontaktu. Aneta je u nás vždy vítaná!“
A když ji Markéta odvážela do Žatce, Aneta nesměle poznamenala: „Uteklo to jako voda. Tak jsem se bála, jestli to všechno zvládnu. Tolik věcí jsem tento měsíc dělala a zažila poprvé! A zvládla jsem to!“
Jsme na Anetu hrdí! Držíme jí palce. Věříme, že i s pomocí své mentorky Markéty bude nadále postupovat životem úspěšně!
PS: C4C poskytuje učitelské a mentoringové služby dětským domovům zcela zdarma, a vy nám můžete s naší prací pomoci! Staňte se členem „Klubu přátel C4C“. Naše aktivity mohou pokračovat jen díky vaší podpoře, za kterou z celého srdce děkujeme!
Autorka: Zuzana Šrámková
